Απέτυχε; Δοξάστε τον!
Neuspěl; Pocta mu..
Co to všechno znamená v zemi jako je ta naše? Klade si otázku Erikos Bartzinopoulos v řeckém listě Ethnos. Jeden politik se vynořil, okusil jak chutně moc, původně nekompromisní proti evropskounijnímu diktátu. Nyní tvrdí, že musí být znovu zvolen a za největší úspěch vydává podepsání memoranda evropskounijního diktátu a dokonce je to pyšný.
K čemu došlo v mezičase kdy řídil vládu to všichni víme. Převzal zemi, která se již pomalu dostávala z recese a zpátky ji tam uvrhl. Nezaměstnanost již pomalu klesala a nyní opět roste. Vzpomínáme na podivný styl jednání s evropskými partnery a Varoufakisovo pletichaření.
Tvrdí nám, že jeho vládnutí přineslo mnoho pozitivních změn, ale asi žádný seriozní vládní úředník tento názor nesdílí. Rekordy pouze v počtu krizí. Porážka v jeho handlování svědčí o tom, že žádná seriozní strategie proti diktátu Trojky neexistovala. Nadhodnotil své schopnosti něco dojednat. Příběh „Tsipras“ měl otevřít nové možnosti jiným evropským národům a končí to tím, že i Podemos ve Španělsku ztrácí ve volebních preferencích.
Tady jsme v Řecku, na Balkáně. Nejsme ve Španělsku, Portugalsku nebo v Irsku. Tady žijí super chytří, vždy bez viny. Všechnu vinu mají nespolehliví a nehodní politici, kterým dlouhá desetiletí svěřoval lid svůj osud až s fanatickou důvěřivostí.
A nyní: Jemu musí znovu svěřit svůj osud, je mnohem spolehlivější a lepší než ti předchozí..
Žádné komentáře:
Okomentovat